Tak tohle je přesnš to, co mi ve zkouškovém období chíbalo. Parádně všechno hodit za hlavu a pořádně se oreagovat kdesi v nějaké hospůdce. Jak už to tak dopadá, tak hospůdka se jmenovala U Kouhoutů, a jak už jsem si kolikrát říkal... už nikdy více. Podle intenzity bolesti v hlavě se nicméně pozná, že kalba v předešlé noci byla dosti kvlalitní. Od kohoutů přesun do Stodoly a posléze zběsilá jízda (doufamže) prvním trolejbusem. Kdo si pamatuje větší část večera, mohl by svou špetkou přispět k rozpomenutí. No nic, dnes jen něco lehčího, vyrážím k Markovi na promítání!