Je to tak, člověk je nucen žít mezi různýma omezenýma či jinak idiotskýma typama, nedá se s tim nic dělat a některym lidem je prostě těžký něco vysvětlit. Na druhou stranu, všechno špatné je k něčemu dobré a já zjišťuji, že jedině jednání s idiotem rozvíjí ducha, bo potom musíte přemítat o svých výrocích a naučit se formulovat je tak, aby byla srozumitelné i pro tyto idioty. No co byste například řekli na tohle?!